Pocity nadšení a radosti z možnosti přinést do školy Bible střídaly pocity strachu a nejistoty. Měla jsem obavy. Studenti střední školy mají už svou hlavu. Jak to přijmou? Jak mě přijmou?
Nedávno jsem začala působit jako lektor na školách; na moje první programy o Bibli a o Janu Husovi zřejmě nikdy nezapomenu. Když jsem předávala hlavní poselství Bible, nebo to, jaké hodnoty vyznával, pro co žil a zemřel Jan Hus, mohla jsem vnímat, že jsem přinesla do třídy něco nového.
SVĚTLO. LÁSKU. OTÁZKY.
Většina lidí prý nikdy neslyšela, co říká Bible o Ježíši, jeho smrti a zmrtvýchvstání, o lásce Boha k člověku, zákoně a odpuštění. Studenti mohli přemýšlet, co tak důležitého mohlo vést Jana Husa až na hranici, a formulovat, pro co oni sami by byli ochotni položit svůj život.
Jednou z hodnot, které vyznával Jan Hus, je odpuštění. Měla jsem příležitost říct osobní svědectví týkající se odpuštění. Po tom, co jsem povyprávěla svůj životní příběh, přišla za mnou slečna a k mému velkému překvapení řekla, že se v tom našla, že toto byl příběh o ní…
Na konci každého programu nabízím mladým lidem Nový zákon (Slovo na cestu). Během těch několika programů projevila aktivní zájem o Bibli víc než třetina studentů, a taky dvě učitelky.
„Bible je zajímavější, než jsem si myslel“, nebo „Už se těším, až si ji přečtu“, vyjádřili ve zpětné vazbě někteří.
Radost zvítězila! Věřím, že si tyto programy Bůh použil a ještě použije!
Těším se na další příležitost. Dokud jsou školy v naší zemi otevřené, chci této příležitosti určitě využít! 🙂
Miriam Paszová, Křesťanská akademie mladých
Více informací o programech série duchovního dědictví na webu http://www.duchovnidedictvi.cz
