Když většina mlčí

Atmosféra na škole může být někdy plná mnoha emocí a zápasu o praktikování dobrých hodnot. Křesťanská učitelka Jana z Brna je jedna z těch, kteří se o tento zápas pokusili. Její škola je známá svou vstřícností ke studentům, kteří se přiznávají k různým genderovým identitám.

Jak tato praxe v každodenním životě školy vypadá a k jakým situacím někdy dochází, se rozhodla popsat v článku pro konzervativní listy. Data o studentech anonymizovala.

Dva bývalí studenti se v článku poznali a svoji, její i identitu dalších 4 studentů odhalili veřejně. Následoval článek v Deníku N s titulkem: „Snažila se nás evangelizovat. Učitelka ve výuce útočí na queer lidi, napsala hanopis na trans studenty.“ Pokračovalo to i článkem serióznějšího periodika, které si neověřilo zdroje, a komunikovalo jednostranný pohled. Jana se snažila to ustát, zvažovala a radila se, jak postupovat a s médii komunikovat. Studenti, které učí, ji většinou mají rádi a přáli si, aby nepřestala učit a ona je také odhodlaná své třídy k maturitě dovést. Někteří studenti, učitelé a rodiče ji soukromě podpořili, že za ní stojí.

Tento příběh se ale mohl vyvíjet i jinak, kdybychom my, kolegové se nebáli vystoupit z té mlčící většiny a také svůj hlas vyjádřili, třeba napsali šéfredaktorovi novin a podali o věci jiné svědectví. Někdy stačí i pár jednotlivých hlasů, které pomohou, aby média komunikovala objektivněji a zaznívaly vyvážené hlasy k problému z obou stran.

Možná, že i ty jsi v situaci, která by si zasloužila, abys promluvil? Ale když já mám tolik jiných důležitějších věcí, raději ten vnitřní tichý hlas volající po spravedlnosti umlčím. A tak se stáváme součástí mlčící většiny, nad kterou zvítězili ti, kdo hlasitě křičeli.

Zákonná definice manželství vyvrcholila jednáním poslanecké sněmovny 28.2. 2024.